Maroko
Maroko
Maroko, arabsky:
المغرب (al-Maghrib,
doslova „Západ“), je stát na nejzazším severozápadě Afriky. Jeho
sousedy jsou na východě Alžírsko,
na jihu Západní Sahara (uznáme-li ji za součást Maroka, pak
Maroko sousedí na jihu s Mauritánií)
a na severu dvě malé španělské exklávy Ceuta a Melilla.
Dějiny
Prehistorie a římská nadvláda
Historie
osídlení Maroka sahají až do starověku.
V jeskyních Vysokého Atlasu byly objeveny skalní kresby
z mladší doby kamenné. V letech kolem roku 1000 př. n. l. bylo Maroko
úrodnou a zalesněnou zemí a tudíž se tamní lidi zabýval zejména zemědělstvím.
Ve 2. století př. n. l. zakládali na území
dnešního Maroka své osady Féničané
podél obchodních cest. Po jejich pádu přišli do Maroka Římané,
kteří do roku 40 př. n. l. tuto oblast spojili se západní částí dnešního Alžírska
a dali tak základ provincii Mauretania
Tingitana. Díky tomu, že Berbeři žili
kočovným životem a nezakládali města, a tudíž nebylo co dobývat, se ubránili
římské nadvládě a stáhli se do vnitrozemí, odkud podnikali výpady na římské
osady a tábory.
Toto
období je specifické rychlým šířením pouštních oblastí, neboť Římané bezohledně
káceli místní lesy a nestarali se o jejich obnovu. V zemi tak klesala
hladina pozemní vody a celá oblast pustla (v současnosti je zemědělsky
využitelná přibližně jen třetina marockého území).
Římská
nadvláda skončila v 5. století, kdy Římany vypudili Vandalové
a založili královskou říši. V ní však tvořili pouze málo početnou horní
vrstvu a záhy splynuly s původním berberským obyvatelstvem.
V 6.
století bylo území Maroka obsazeno Byzantskou (Východořímskou) říší.
Pronikání islámu
Od roku
640 si začali západní Afriku podrobovat islámští Arabové
původem z dnešní Saúdské Arábie. K prvnímu neúspěšnému pokusu o
dobytí Maroka došlo v letech 681–683.
K podrobení došlo až v letech 705–708. Stejně však jako
Římané i Arabové se potýkali se stejnými problémy spojenými s kočovným
životem Berberů. A i přes to, že nakonec Berbeři přijali islám, většina kmenů
si zachovala politickou samostatnost a v roce 740 dokonce vypuklo
berberské povstání, které nedokázal vládnoucí kalif potlačit.
V roce
789 založil kalify
pronásledovaný Indrís I.
dynastií
Idríssdů. V 10.
století přišli do Maroka kalifové z Córdoby
s cílem vypudit Fatimidovce.
V letech
1061–1269 vládli
v Maroku Almoravidé
a Almohadé,
kterým se podařilo k Maroku připojit území jižní části Pyrenejského poloostrova. V roce 1269 obsadili hlavní
město Marrákeš
Berbeři.
Roky 1420–1554 se nesly ve
znamení vlády Wattasidů,
za nichž se na pobřeží postupně usadili Španělé a Portugalci. Portugalci byli
pak roku 1578 z většiny osad vyhnáni.
Imperialismus a cesta k samostatnosti
Evropský vliv
v území výrazně zesílil v 16.
a 17.
století. Sultáni
si své mocenské postavení snažili posílit podepisováním obsáhlých smluv s Francií. Jejich
postavení však definitivně potvrdila až britsko-francouzská smlouva z roku
1904.
V roce
1911 protestovala německá
vláda proti francouzské politice v Maroku a vyslala německou dělovou loď
Panter pro výstrahu do Agadiru. Tato akce nazvaná Skok
Pantera do Agadiru následně vyvolala mezinárodní krizi, která
vyústila o rok později (1912),
kdy se Maroko stalo francouzským protektorátem,
německé hospodářské zájmy byly zabezpečeny, pobřežní část připadla Španělsku
a Tanger se stal
mezinárodním pásmem.
V roce
1919 vypuklo
v částech držené Španěly povstání rífských
Kabylů
proti Španělům pod vedením pod vedením Abd
al-Karíma, které vedlo k vítězství v roce 1921 a vyhlášení Rífské
republiky v roce 1922. V témže roce se povstání rozšířilo i do francouzské
části, což mělo za následek francouzskou intervenci
v roce 1925 a
potlačení povstání. Roku 1926 se Abd al-Karim musel vzdát.
Snaha
rozdělit obyvatelstvo uplatňováním zvláštní politiky ze strany Francie od roku 1930 vedla
k nepokojům, jejichž centry byla zejména rychle rostoucí města díky
přílivu venkovského obyvatelstva. Do čela protikoloniálního hnutí se postavil
sultán Muhammad V.,
který byl však roku 1953
donucen v důsledku uplatňování své národnostní politiky odejít do
vyhnanství. Jeho návrat si vymohlo obyvatelstvo roku 1955.
V této
době již evropské koloniální mocnosti nedokázali udržet své postavení a
v roce 1955 byl zrušen francouzský protektorát a následně v roce 1956 španělský.
V roce 1957 se
Muhammad V. prohlásil králem. Od roku 1961 se vlády ujal král
Hasan II.
a v roce 1972
byla schválena nová demokratická monarchistická ústava.
Na
podzim roku 1975
byla mezi Marokem, Mauretánií a Španělskem uzavřena dohoda o rozdělení bývalé
španělské kolonie Západní Sahary, které odmítli příslušníci hnutí Plisario
a v roce 1976
navzdory dohodám vyhlásili Saharskou arabskou demokratickou republiku.
V roce 1979 se
Mauretánie vzdala nároku na západosaharské území a do Západní Sahary vtrhlo
Maroko se stotisícovou armádou a celou oblast obsadilo.
Snaha OSN vyřešit problém
Západní Sahary zůstávala od marocké vlády ignorována až do roku 1988. V roce 1989 se představitelé
Maroka a hnutí Polisario dohodli na příměří, které však není dodržováno.
Po
smrti Hassana II. v roce 1999 nastoupil na trůn Muhammad
VI.
Geografie
Marocká
krajina je nejvíce ovlivněna třemi aspekty – pohořím Atlas, Saharou a atlantským pobřežím. Atlas prochází zemí od
jihozápadu (Antiatlas s vrcholy přes 2 500 m n. m.)
přes jeho největší část – Vysoký Atlas dosahující výšek přes
4 000 m n. m. – až k severu (pohoří Rif s vrcholy
přes 2 000 m n. m.) a severozápadu země (Střední Atlas
s vrcholy přes 3 000 m n. m.), kde strmě padá do
Středozemního moře a pokračuje po pobřeží do Alžírska. Ve Vysokém Atlasu
rozprostírajícím se ve střením Maroku najdeme i nejvyšší bod Maroka a celé
Severní Afriky – Džabal Tubkal dosahující
4 167 m n. m. Atlantické pobřeží je ploché a stoupá do
vnitrozemí k tabulovité krajině marocké mesety (kolem
800 m n. m.).
Na východě
a jihovýchodě přechází pohoří Atlas v alžírskou náhorní plošinu šotů a v Saharu.
Vodstvo
Většina
marockých řek ústí do Atlantického oceánu. Největší z nich (od severu
k jihu) jsou Sebou,
Oum Er
Rbia, Tensift,
Sous.
Řeka Muluja
(Moulouya, Mulúja) ústí do Středozemního moře. Mnoho řek se ztrácí na okraji
Sahary.
Režim
řek je charakteristický vodnatostí v zimním období zatímco nízkými průtoky
či vyschnutím v létě. Údolí občasných toků se nazývají vádí.
Podnebí
Důležitou
roli v podnebí v Maroku hraje Střední a Vysoký Atlas, který je
výrazným klimatickým rozhraním. Severozápad země je ovlivněn Středomořím a
vyznačuje se mírným deštivým podnebím v zimě s průměrnými teplotami
Oblast
Atlasu se vyznačuje typickým vysokohorským podnebím se značnými teplotním
rozdíly. Na jihu a jihovýchodu je suché pouštní kontinentální podnebí – horká
léta, kde maxima dosahují přes
Množství
srážek v průběhu roku kolísá mezi
Státní zřízení, vláda, legislativa
Podle
ústavy je Maroko konstituční demokratickou a sociální monarchií. Ve
skutečnosti má však největší vliv na rozhodující otázky sám král, který je
hlavou státu, vrchnim velitelem ozbrojených sil a zároveň i duchovní hlavou muslimského
obyvatelstva. Má nejvyšší zákonodárnou moc, protože schvaluje všechny zákony
usnesené parlamentem,
jmenuje ministry, může rozpustit parlament a vyhlásit výjimečný stav.
Jednokomorový
parlament má 333 křesel z nichž se dvě třetiny obsazují přímými volbami na
6 let. Zbývající poslanci jsou delegováni z obecních parlamentů a
stavovských organizací. Parlamentu předsedá předseda vlády.
V Maroku
platí všeobecná vojenská povinnost na 18 měsíců.
Jednotné
právo se rozvinulo z francouzských a islámských
zákonů. Pod jeden nejvyšší soud spadá devět pracovních soudů a dále provinční a
obecní soudy.
Správní členění
Maroko
se administrativně dělí na 16 regionů (arabsky جهة džaha, množné číslo جهات džahát, francouzsky région,
množné číslo régions), které zahrnují zároveň celé Marokem obsazené či
nárokované území Západní Sahary. Regiony se dále člení na nižší
správní celky – 42 provincií a 25 městských prefektur.
Navzdory
fungujícímu systému nepřímých voleb do komunálních rad je reálná moc orgánů
místní správy v rukou waliů (představitelé regionů) a guvernérů
(představitelé provincií a prefektur) jmenovaných ministrem vnitra.
Hospodářství
Podíl ekonomických odvětví na tvorbě HDP
(v procentech)[3] |
||||
Obor |
||||
Zemědělství,
lesnictví, rybolov |
14,3 |
19,1 |
18,9 |
12,7 |
Těžební průmysl |
2,8 |
3,0 |
3,0 |
2,7 |
Energie, voda |
5,0 |
5,7 |
5,8 |
5,6 |
Zpracovatelský
průmysl |
17,8 |
21,2 |
21,4 |
17,7 |
Stavebnictví,
veř. práce |
4,7 |
5,3 |
5,3 |
4,7 |
Služby |
55,4 |
45,7 |
45,6 |
56,6 |
Zemědělství
Zemědělství
se podílí na HDP mezi
Nejdůležitějšími
pěstovanými plodinami jsou subtropické ovoce (z toho 55 % všech
ovocných sadů připadá na olivovníky,
dále pak datle,
citrusy, opuncie),
zelenina a obiloviny (ječmen, pšenice, kukuřice, aj.). Pěstují se též luštěniny, cukrová
řepa a třtina a olejniny (kromě oliv ještě slunečnice,
podzemnice olejná). V oblasti jižního Maroka
se též pěstuje argana
spinoza, z jejíž stromů se získává olej bohatý na vitamín E
využívaný v marocké kuchyni i při výrobě dermatologických mastí a léků.
Stavy domácího zvířectva (v tisících kusech) |
||
|
||
skot |
2 565 |
2 551 |
ovce |
14 757 |
17 047 |
kozy |
4 820 |
5 071 |
Z živočišné
výroby převažuje chov suchu odolných zvířat – ovcí a koz. V poslední
době roste i produkce skotu
a drůbeže.
Počet kusů v domácích stádech je silně ovlivňován dostupností píce, která
je závislá na vydatnosti srážek. Významnou součást živočišné výroby tvoří
produkce mléka (též důležitá součást marocké kuchyně).
Lesnictví
Téměř
20 % území Maroka pokrývají lesy, zejména pak v horských oblastech.
Ekonomicky využitelných porostů je však maximálně 5 % z celkového
porostu a navíc se stavy lesů snižují zejména z demografických důvodů a
těžby dřeva na otop. Svůj vliv hraje i znečištění a ve vzácných cedrových
lesích působení opic,
které žerou semínka z cedrových šišek.
V lesích
převažují listnaté stromy, z nichž nejvýznamnější je korkový
dub. Korek je tak důležitým vývozním artiklem. Významnými artikly jsou i
cedrové dřevo, tříslovina a pryskyřice.
Naopak jehličnatých stromů je v Maroku nedostatek a musí se dovážet.
Rybolov
Díky
dlouhému pobřeží (
Středomořské
pobřeží se na marockém výlovu podílí pouze 4,2 % v celkovém objemu.
Nejvýznamnější oblasti jsou naopak jižní oblasti atlantického pobřeží
(v přístavu Laayoune
v Západní Sahaře bývá vyloženo přes 40 %
vylovených ryb). Dalšími hlavními rybářskými přístavy jsou Agadir, Tantan,
Essaouira,
Safi, El-Jadida,
Casablanca,
Mohamedia,
Rabat, Kenitra,
Larache,
Tanger, Al-Husejma
a Nador.
Marocký
rybolov se rozděluje na čtyři hlavní oblasti, z nichž byl v minulosti
nejhodnotnější lov hlavonožců.
Stav jejich zdrojů však za poslední roky katastroficky poklesl a s ním i
výlov těchto živočichů. Druhou skupinu tvoří lov ryb typu sardinek,
makrel a ančoviček.
Třetí nejvýznamnější skupinou jsou tzv. bílé ryby (mečoun,
treska,
tuňák,
aj.). Poslední skupinou jsou měkkýši
a korýši.
Zemědělské
produkty jsou pro Maroko významnou exportní položkou, zejména se zeměmi Evropské
unie (v roce 2003 tvořil s EU obchod se zemědělskými produkty
13 % z celkového vzájemného obratu). Od 1. ledna 2004 byly pro Maroko
stanoveny relativně výhodné kvóty na vývoz zeleniny, především rajčat.
Průmysl a
stavebnictví
V průmyslu
je zaměstnáno v Maroku přibližně 400 000 osob (2000). Průmysl a
stavebnictví se na celkové tvorbě HDP podílí přibližně 30 %.
Z průmyslu je nejvíce zastoupen oděvní a pletařský,
zemědělsko-potravinářský, chemický, hutnický a strojírenský a elektrotechnický
průmysl a elektronika.
Z důvodu
poklesu poptávky po marockém textilním zboží však podíl textilního a
kožedělného průmyslu klesá, zejména ve prospěch metalurgie a elektrotechniky.
Kromě těchto dynamicky se rozvíjejících odvětví dále vláda preferuje průmysl
zpracovávající umělé hmoty, strojírenský průmysl (montáž motorových vozidel) a
potravinářský průmysl.
Největšími
průmyslovými oblastmi jsou lokality mezi Casablanckou a Mohamedií,
mezi Casablancou a El Jadidou
a mezi Rabatem a Kenitrou. Zakládají se však stále nové průmyslové zóny, zejména
pak na severu země v okolí měst Tanger a Oujda.
Chemický
průmysl je zastoupen zejména v souvislosti s těžbou fosfátů
(Maroko má největší fosfátové zásoby na světě).
Tradiční
součástí průmyslu jsou také umělecká řemesla, díky jejichž vysoké úrovni tvoří
tato odvětví významnou součást zahraničního obchodu a turistického ruchu.
V zemi je takto více než 500 výrobních družstev zaměstnávajících přibližně
21 000 řemeslníků. Z uměleckých řemesel se nejvíce vyváží koberce.
Stavebnictví
Ve
stavebnictví je v Maroku zaměstnáno přibližně 10 % ekonomicky
aktivního obyvatelstva a tvoří tak významné odvětví státního hospodářství.
Těžební průmysl
Nedílnou
součástí průmyslu v Maroku je i těžba nerostných surovin, a to zejména fosfátu, jehož
největší světové zásoby se nachází právě na území Maroka (dle Marockého tisku
až 75 % celkových světových zásob s odhadem na 60 mld. t[4]).
V exportu fosfátů je Maroko na prvním místě na světě (celkem zaujímá jednu
třetinu světového trhu se surovými fosfáty), zatímco v těžbě je na třetím
místě za USA a Ruskem, neboť bohaté
zásoby nejsou zatím plně využívány (v roce 2004 bylo vytěženo
25,4 mil. t
fosfátů).
Kromě
fosfátů disponuje Maroko ještě nerostnými zdroji mědi, fluoridu, olova, barytu a železa.
V Maroku jsou také malá naleziště zlata a stříbra.
Služby
Služby
v Maroku zahrnují především sektor turistiky a dopravních služeb.
Turistika zaznamenává od roku 2004 trvalý rozvoj po propadech v první polovině 90. let
20. století a po roce 2001.
Za tímto růstem stojí činnost Výboru pro strategii turistiky založeného
v roce 2002,
jehož cílem je zvýšit přitažlivost Maroka pro zahraniční turisty. V roce 2006 byly celkové
příjmy z turistiky 6,3 mld. USD, což je nárůst o cca 29,2 %
oproti roku 2005 a
Maroko navštívilo 6,58 milionů turistů, přičemž 3,6 milionů jich
přijelo ze zahraničí. [5]
Nejvíce
zahraničních turistů přijíždí z Evropy (85 %),
dále pak ze Severní Ameriky a ze státu Maghrebu a Středního východu. Významnou skupinou jsou Maročané
žijící v zahraničí (2,98 milionů návštěvníků). Stále více roste zájem
turistů z Japonska
a Jižní Korey.
Základními
turistickými středisky jsou Agadir a Marrákeš,
kam zavítají přibližně dvě třetiny z celkového počtu turistů.
Kromě
turistiky se silně rozvíjí telekomunikační obory (v roce 2006 byl nárůst abonentů
mobilních sítí o 29 % na celkových 16 milionů, Internet čítá
cca 400 000 abonentů s nárůstem o 52,4 % oproti roku 2005).
Obyvatelstvo
město |
počet obyvatel |
|
2 950 000 |
|
|
1 397 000 |
|
|
955 000 |
|
|
844 000 |
|
|
704 000 |
|
|
573 000 |
|
|
571 000 |
|
|
464 000 |
|
|
411 000 |
|
|
385 000 |
|
V roce
2006 mělo Maroko
33 241 000 obyvatel při hustotě zalidnění 72,5 obyvatel na km². Roční
přírůstek tvoří 1,55 %.
Populace
je v Maroku rozmístěna nerovnoměrně. Na jedné desetině rozlohy na
pobřežním pásu na severozápadu země žijí dvě třetiny obyvatel. Obyvatelstvo
neustále migruje z chudých venkovských oblastí do hospodářsky rostoucích
měst. Ve velkých městech žije přibližně 45 % obyvatelstva. Historická
královská města jsou Fès,
Marrákeš,
Meknes, Rabat, moderní
průmyslová centra jsou Casablanca, Tanger, Oujda a Agadir.
Složení obyvatel, menšiny
Většinu
populace tvoří Arabové či poarabštění Berbeři.
V řidčeji
osídlených částech Maroka žijí etnické menšiny – zejména Berbeři
(30–40 %) a Haratinové.
Berbeři sídlí v Maroku především v pohoří Rif, Atlas a v oázách na jih od
Atlasu jako usedlí rolníci v sídlištích z hlíny podobným opevněním (kasbah)
v horských oblastech. Haratinové (potomci černých otroků) sídlí především
v oázách na jih od pohoří Atlas. Méně početnou menšinou jsou Židé
(přibližně 30 000). V Maroku žije také přibližně 100 000 cizinců
(Francouzi, Španělé).
Naopak
nezanedbatelný je i počet Marokánců žijících v zahraničí – přes
600 000.
Z hlediska
národnostního složení tvoří 99,5 % Maročané a zbytek Mauretánci,
Senegalci a Evropané.
Náboženství
Obyvatelé
Maroka jsou téměř bezvýhradně (asi 98 %) sunnitští muslimové
(sunnitský islám
je státní náboženství). Zbytek tvoří křesťanství a židovství.
Jazyk
Úředním
jazykem je arabština. Značně rozšířená je ale i francouzština
(druhý úřední jazyk) a v berberských oblastech berberština.
Na severu země je částečně zastoupena i španělština.
Marocká
arabština se podstatně liší od klasické arabštiny či arabštiny moderní, kterou
se mluví v Egyptě
a státech kolem Perského zálivu. Maročané však rozumí i této arabštině,
zejména pak té egyptské, díky provázanosti televizních seriálů.
Berberština
se na území Maroka vyskytuje ve třech základních dialektech podle
zeměpisné oblasti. Ačkoliv se jejich názvy různí, nejběžnější jsou tyto:
- Riffi – berberština v oblasti pohoří
Rif a severního Maroka
- Zaian, Tamazight – oblast Středního
Atlasu a středního Maroka
- Tashelhaït, Soussi, Chleuh –
oblast Vysokého Atlasu, Antiatlasu a jižního Maroka
Přibližně
25 % obyvatelstva hovoří pouze některým z dialektů berberštiny.
Berberština se nově zavádí i do školní výuky.
Vzdělanost
Přestože
od roku 1963 platí
všeobecná povinná školní docházka, je podíl negramotného
obyvatelstva v Maroku téměř 50 %, z nichž jsou většinou
vesničané.
V Maroku
je sedm univerzit. Nejprestižnější je islámská vysoká škola ve Fèsu založená
roku 859 a velká
státní univerzita v Rabatu.
Kultura a sport
Stále oblíbenější se stává golf a golfová hřiště přibývají za pomoci Jeho Kralovského Veličenstva Prince Mulaje Rašida.
Komentáře
Přehled komentářů
how to get free samples of cialis https://krocialis.com/ - what happens if a girl takes cialis when did cialis come out
sbbolthdCoalkBtjweawse
(AnendHtf, 30. 5. 2021 11:07)cheap cialis with dapoxetine https://cialishav.com/ - cialis how to use canadian drug stores cialis
cialis american express afhsdbcPoockymuthg
(Ionigloh, 29. 5. 2021 12:31)cialis sale online https://rcialisgl.com/ - free cialis samples canada when to take cialis
gsaxzvofbldCoalkBtjweawsz
(AnendAni, 27. 5. 2021 22:20)real rx pharmacy https://pharmacyken.com/ - canada pharmacy world pharmacy cheap
viagra a los 50 fcsogsaxzvofbldCoalkBtjweawss
(AnooAnend, 23. 5. 2021 18:02)can chicks take viagra https://llviagra.com/ - viagra malaysia distributor ricetta del viagra
ingles pharmacy hours dgsolbvfdPoockyicqma
(LbsoIonig, 21. 5. 2021 23:18)cialis wears off https://ucialisdas.com/ cialis online
how long does tadalafil take to work hvdgeeahdCoalkBtjweawsg
(BbshPurb, 21. 5. 2021 15:29)viagra alternative https://loxviagra.com/ walmart viagra
viagra vs cialis/strong> afhsdbcPoockygdism
(RebfIonig, 20. 5. 2021 3:40)generic cialis 40 mg https://rcialisgl.com/ - how much does cialis cost without insurance how much is cialis without insurance?
blue sky peptide tadalafil review olgstnoegfdCoalkBtjweawsu
(Gtnbzesee, 17. 5. 2021 21:13)recreational viagra https://jokviagra.com/ alternatives to viagra
h-e-b pharmacy dgsolbvfdPoockyeiwvr
(LbsoIonig, 15. 5. 2021 22:53)cialis overnight online https://ucialisdas.com/ where can i buy cialis online
va board of pharmacy dgsolbvfdPoockyocupz
(LbsoIonig, 8. 5. 2021 20:34)original cialis https://ucialisdas.com/ cialis dosage for women
fair oaks pharmacy afhdbcPoockyyumax
(RfvbIonig, 2. 5. 2021 10:30)generic cialis forums https://cileve.com/ - original cialis com cialis dosage frequency
pharmacy times dgsolbvfdPoockywndtl
(IonigVed, 30. 5. 2021 14:08)