Egypt
Egypt je arabská republika v severovýchodní Africe (malou částí též v Asii), ležící na Nilu. Na západě hraničí s Libyí, na jihu se Súdánem, na severovýchodě s Izraelem. Ze severu ho omývají vody Středozemního moře (arabsky البحر الأبيض المتوسط al-bahhr al-abyadd al-mutawasitt), z východu pak Rudé moře (arabsky البحر الأحمر al-bahhr al-ahhmar).
Geografie
Povrch
Fyzicky tvoří Egypt východní část Sahary. Je tvořen vysoko položenou tabulí, rozdělenou údolím Nilu na západní část, tvořenou Libyjskou pouští a východní část, tvořenou Arabskou pouští. Podložím tabule je většinou rula a žula. Na jihu, na egyptsko-libyjských hranicích leží masív Džabal Abenat, s nejvyšším bode, 1934 metrů. Libyjskou poušť tvoří většinou pískové duny, místy je kamenitá skalní poušť. na severu libyjské pouště se v západo-východním směru se nachází dlouhý úzký pruh proláklin, z nichž největší je Kattára (20 000 km²) s nejnižším bodem -137 metrů. Na pravé straně Nilu pokračuje Sahara Arabskou pouští až Rudému moři, podél kterého vystupuje řetěz hor z žuly a porfyru , nejvyšší hora zde je Šajid. Charakteristické zde jsou suchá údolí, vádí, kterými protékají značné množství vody po občasných deštích. Na jihu přechází Arabská poušť v Nubijskou poušť. K Egyptu náleží též Sinajský poloostrov, ohraničený Suezským a Akabským průlivem. Sinajský poloostrov již patří geograficky k Asii, a leží zde nejvyšší hora Egypta, Hora sv. Kateřiny (Gebel Katherína) vysoká 2642 m.
Vodopis
jedinou řekou Egypta je Nil. Na Nilu byla v roce 1970 postavena Asuánská přehrada. Je 111 metrů vysoká, má rozlohu 5000 km², dlouhá je 500 km (zasahuje až do Súdánu), hloubku 95 metrů, objem zadržené vody je 130 mld m³. Na severu Nil tvoří deltu o rozloze 24 000 km². Na pobřeží ji tvoří několik velkých lagun, oddělených kosami, na západě i východě delty je několik velkých jezer, z nichž největší jsou Majrút, Edku, Burullus (1900 km²) a Manzala (2400 km²)
Historie
Starověký Egypt
Roku 3150 př. n. l. sjednotil faraon Menes Horní a Dolní Egypt. Vznikla Stará říše jejíž faraoni si nechávají budovat pyramidy. Následovaly Střední a Nová říše. Po té se Egypt dostal pod nadvládu Řeků a Římanů. V Egyptě se začal vyrábět papyrus, který se velmi rychle rozšířil jako psací potřeba.
Politika
Egypt je prezidentskou republikou. Vládu si od roku 1978 drží Národní demokratická strana. Současným prezidentem je Muhammad Husní Mubarak (od 1981). Do 454 členného pralamentu se volí jednou za 5 let. Významným opozičním hnutím je Muslimské bratrstvo.
Obyvatelstvo
- Počet obyvatel a hustota zalidnění:
Roční přírůstek obyvatelstva:
- Střední délka života:
- Muži: 64 let, světový průměr totožný
- Ženy: 67 let, světový průměr 68 let
- Dosažené stupně vývoje:
- Urbanizace: 45%
- Gramotnost: 51%
- Etnické složení:
- Náboženské složení:
Ekonomika
V zemi je asi 10% míra nezaměstnanosti a 11% míra inflace. HDP na obyvatele zde dosahovalo v roce 1997 1080 USD. 46 % obyvatel pracuje ve službách, 21 % v průmyslu a 33 % v zemědělství. Země dováží hlavně stroje, ropu a spotřební zboží a to nejvíce od USA, Itálie a Británie. Do USA, Německa a Itálie pak vyváží paliva. Důležitým zdrojem příjmů je také turistika, hlavními turistickými destinacemi jsou Hurghada a Šarm as Šajch.
Měna: Egyptská libra (LE) = 100 piastrů (1 USD = 5,70 LE)
Literatura
Externí odkazy
 | |
Guvernoráty Egypta (a jejich hlavní města) : al-Bahri al-Ahmari (Hurghada) | Alexandrie (Alexandrie) | al-Vádí al-Gadíd (Charga) | Asijút (Asijút) | Asuán (Asuán)| Bání Suvajf (Bání Suvajf) | Buhajra (Damanhur) | Búr Said (Port Said) | Dachílija (al-Mansura) | Dimját (Damietta) | Fajjúm (Fajjúm) | Gharbíja (Tanta) | Gíza (Gíza) | Ismá'ílíja (Ismá'ílíja) | Jižní Sinaj (El-Tor) | Kafr aš-Šajch (Kafr aš-Šajch) | Káhira (Káhira) | Kaljúbíja (Banha) | Kená (Kená) | Luxor (Luxor) | Matrúh (Mersa Matrúh) | Minjá (Minjá) | Minúfíja (Šibin el-Kom) | Severní Sinaj (al-Ariš) | Suez (Suez) | Suhag (Suhag) | Šarkíja (Zagazig) | |
Teritoria, kolonie a zámořská území: Ceuta (E) • Kanárské ostrovy (E) • Madeira (P) • Mayotte (F) • Melilla (E) • Réunion (F) • Svatá Helena (GB) • Španělské severoafrické državy (E) • Západní Sahara (MA) • Francouzská jižní a antarktická území (F)
