referáty

Sedm divů světa je všeobecně známý seznam unikátních starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a na Středním východě. Jako sestavitel seznamu je tradičně (a nepřesně) uváděn řecký spisovatel Filón Byzantský žijící snad ve 2. nebo 3. století n. l. (tento Filón bývá navíc zaměňován s jiným Filónem Byzantským, matematikem a „konstruktérem“ válečných strojů, který žil ve 2. století př. n. l). Filón napsal krátký spisek O sedmi divech světa, ve kterém sestavil seznam staveb, které považoval za zcela unikátní. Tento seznam se však od toho dnešního poněkud lišil (obsahoval babylonské hradby místo rhódského Kolosu). Navíc se část spisu nedochovala.

Sedm divů světa

Ve starověku vzniklo mnoho seznamů sedmi divů tehdejšího světa (sestavili je kromě již zmíněného Filóna Byzantského např. Pausániás, Hérodotos, Hyginas a spousta dalších). Tyto seznamy se od sebe někdy i značně liší, často obsahovaly např. Babylónskou věž (zikkurat s chrámem boha Marduka), „kyklopské hradby“ v Tíryntu nebo v Mykénách, římský Kapitol, athénskou Akropoli, …

Současný seznam sedmi divů starověkého světa vznikl patrně až v 18. století:

Starověkých sedm divů světa bude mít již brzy své nástupce. Z původní sedmičky se dochovaly dodnes již jen egyptské pyramidy. Původní divy světa, které technickou nebo uměleckou jedinečností budily obdiv starověku, seřadil a popsal helénský filozof Filón Byzantský zřejmě na přelomu třetího a druhého století před naším letopočtem.

1. EGYPTSKÉ PYRAMIDY - Nejstarší a jediný dochovaný ze starověkých divů. Královské hroby ve tvaru jehlanu si stavěli faraonové v období Staré a Střední říše (2700 až 1800 před naším letopočtem). Nejznámější jsou pyramidy v Gíze. Největší a nejstarší z nich, zvaná též Velká pyramida, je vysoká 137 metrů. Než přišla o špičku, byla asi o deset metrů vyšší. Postavit ji dal král Chufu neboli Cheops. Ke stavbě bylo použito více než dvou milionů opracovaných kamenných bloků a měla původně 210 stupňů. Je orientována přesně podle světových stran. Chafreova pyramida byla původně vysoká 143 metrů, Menkaureova 66 metrů.

2. VISUTÉ ZAHRADY SEMIRAMIDINY V BABYLÓNĚ - Důmyslný několikapatrový komplex terasovitých zahrad a kolonád s klenutými oblouky a fontánami je pojmenován podle královny Šammuramat (řecky Semirámis), která vládla asi v letech 810 až 806 před naším letopočtem. Kdo a kdy je nechal postavit, není jisté. Jejich pozůstatky na břehu Eufratu asi 50 kilometrů jižně od Bagdádu objevil (jako většinu dalších památek v Babylóně) Němec Robert Koldewey (1855-1925).

3. ARTEMIDIN CHRÁM V EFESU - Největší z řeckých chrámů, trojlodní stavba s dvojitou vnější kolonádou zasvěcená bohyni Artemis, vznikla v iónském slohu, který se v tomto chrámu zrodil. Stavba začala v hlavním městě řecké Iónie v polovině šestého století př.n.l. a trvala 120 let. V roce 356 před naším letopočtem jej zapálil Hérostratos, který se tak chtěl proslavit. Pozůstatky chrámu objevil v letech 1869 až 1871 anglický architekt John Turtle Wood nedaleko tureckého Izmiru.

4. FEIDIŮV ZEUS V OLYMPII - Socha zabírala celou jednu stěnu v Diově chrámu v řecké Olympii, z něhož dnes zbyly jen trosky. Dia sedícího na trůně vytvořil Feidiás asi v letech 460 až 450 před naším letopočtem. Bez podstavce měřila socha nejméně devět metrů. Diovo roucho a vlasy byly ze zlata, nepokryté části ze slonoviny, trůn z cedrového dřeva vykládaného ebenem a slonovinou. Podstavec zdobily výjevy z řecké mytologie. Východořímský císař Theodosius II. nechal v pátém století našeho letopočtu sochu odvést do Konstantinopole, kde zřejmě podlehla požáru v roce 475.

5. MAUZOLEUM V HALIKARNASSU - Halikarnass na pobřeží Malé Asie, na jehož místě dnes stojí turecký přístav Bodrum, dosáhl největšího rozkvětu za krále Mausóllose ve čtvrtém století před naším letopočtem. Po jeho smrti nechala královna Artemísia postavit majestátní budovu, která dala jméno všem podobným dalším stavbám. Tvořil ji chrám na mramorovém podstavci obklopený 36 sloupy, které nesly střechu v podobě pyramidy. Na jejím vrcholu bylo sousoší Maussólla s Artemísií na voze se čtyřspřežím. Celková výška dosahovala 46 metrů. Stavbu ve 13. století poškodilo zemětřesení, v 15. století ji zničili rhodští rytíři, kteří mauzoleum použili jako stavební materiál. Pozůstatky objevil Charles Thomas Newton v letech 1856 až 1857.

6. RHODSKÝ KOLOS - Socha boha Hélia v přístavu Rhodos na stejnojmenném ostrově byla vysoká 30 až 45 metrů. Socha z bronzu a železa držela v ruce pochodeň, která se dala zapálit, a kolos sloužil jako maják. Zhotovil jej sochař Charés zřejmě kolem roku 300 před naším letopočtem. Po pouhých 66 letech ho v roce 255 před Kristem zničilo zemětřesení. Kolos si udržoval pověst největší sochy světa, než ho převýšila newyorská socha Svobody.

7. MAJÁK NA OSTROVĚ FAROS - O existenci majáku u egyptské Alexandrie vysokého 135 až 180 metrů svědčí kromě písemných dokladů i to, že se v mnoha jazycích maják řekne faro, pharos, faros či phare. Postavil ho knidský architekt Sóstratis. Na jeho podstavci stál palác se čtyřmi věžemi, ze kterého uprostřed vystupovala široká věž, která se postupně zužovala a byla ukončena cimbuřím. Z ní vystupovala užší věž se sloupovou síní, v níž se zapalovala hranice. Vrchol tvořila pyramidovitá věž se sochou Poseidóna. Stavba byla dokončena kolem roku 280 před naším letopočtem. Zničilo ji zemětřesení v roce 1326. Část byla rozebrána na stavební materiál, část leží na dně Středozemního moře.