referáty

Měkkýši (Mollusca) patří mezi bezobratlé živočichy. Po členovcích se jedná o nejpočetnější živočišný kmen. Latinský název je odvozen od slova molluscus, což znamená měkký oříšek. Čítají asi 135 000 druhů.

Základní společné znaky měkkýšů odlišující je od ostatních kmenů:

• útrobní vak - v něm je většina vnitřních orgánů
• plášť vylučuje vnější vápenitou schránku, která je někdy redukovaná
• radula (redukovaná u mlžů)

Měkkýši jsou dvoustranně souměrní (bilaterálně symetričtí) nebo sekundárně asymetričtí. Jsou to coelomoví (Eucoelomata) nečlánkovaní (Anarticulata) živočichové (společně s kmeny sumýšovci a rypohlavci; všichni ostatní coelomoví jsou článkovaní). Coelom byl ale z větší části redukován a hlavní tělní dutina je hemocoelom.

Věda zkoumající měkkýše se nazývá malakologie a odborníci na měkkýše jsou malakologové. Schránkami měkkýšů se zabývá konchologie. Hlavonožce zkoumá věda nazvaná anglicky Teuthology (česky tedy teut(h)ologie, ale termín se neužívá).

  Anatomie

Hlavní článek: anatomie měkkýšů

Jako bezobratlí živočichové nemají vnitřní kostru. Tělo se dělí na hlavu, nohu a útrobní vak. Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. pláštěm, jehož pokožka vylučuje na povrch schránku z uhličitanu vápenatého. U plžů se schránka nazývá ulita a u mlžů lastura. U některých zástupců je schránka redukovaná např. u sépií na sépiovou kost a u některých úplně chybí např. u chobotnic.

U celého kmene se vyvíjejí ze tří zárodečných listů orgánové soustavy:

• nervová soustava je gangliová (ganglium je shluk nervových buněk). U hlavonožců vzniká splynutím komplexů ganglií jednoduchý mozek (avšak nejsložitější ze všech měkkýšů).
• vylučovací soustava (1, 2 nebo 4 ledviny metanefridiálního typu = metanefridium)
• oběhová soustava je otevřená. Pouze u hlavonožců je uzavřená.
• dýchací soustava - suchozemští nejčastěji plícemi (prokrvená stěna plášťové dutiny), vodní žábrami nebo tzv. vodními plícemi

  Metabolismus

Hlavní článek: metabolismus měkkýšů

Měkkýši patří mezi živočichy s nestálou tělesnou teplotou (studenokrevní, poikilotermní, ektotermní). Ti mají asi řádově nižší velikost metabolismu vztaženou na jednotku hmotnosti než teplokrevní. Metabolismus plžů je přímo úměrný tělesné hmotnosti.

  Ontogenetický vývoj

arktika islandská (Arctica islandica) je nejdéle žijící druh živočicha

Hlavní článek: ontogenetický vývoj měkkýšů

Rozmnožují se pohlavně. Jsou mezi nimi hermafrodité i gonochoristé. Měkkýši se líhnou z vajíček. Někteří jsou živorodí.

Vývoj je (podle druhu měkkýše) buď přímý (tzn. malý plž po vylíhnutí podobný dospělci a jenom roste) nebo nepřímý (přes larvu):

• vývoj přímý
• vývoj nepřímý
  • trochofora (praeveliger) → veliger (většina mořských plžů)
  • larva veliger u mořských plžů, běžně u mořských mlžů a některých sladkovodních mlžů, kteří přešli z moře, např. rod Dreissena
  • larva glochidium u velkých sladkovodních mlžů

Bylo zjištěno, že mořský mlž arktika islandská (Arctica islandica) se dožil 405 (až 410) let, čímž se jedná o nejdéle žijícího živočicha.^[1]

  Ekologie

Všechny třídy měkkýšů žijí v moři. Někteří mlži žijí také ve sladkých vodách. Plži žijí buď ve slané nebo sladké vodě nebo na souši.

Hlavonožci jsou draví. Plži jsou většinou býložraví nebo všežraví. Někteří plži jsou zemědělsky významní škůdci. Někteří plži jsou draví. Mlži jsou filtrátoři.

Měkkýši jsou důležitou součástí potravy jiných živočichů včetně člověka. Plži často fungují v přírodě jako mezihostitelé motolic.

	měkkýši
	Mollusca – kmen bezobratlých živočichů s druhotnou tělní dutinou (celomem). Tělo je zpravidla rozděleno na hlavu, nohu a útrobní vak. Ze stran útrobního vaku splývá pokožková řasa zvaná pláší, vylučující jehličky nebo destičky, popřípadě schránku (ulitu nebo dvě lastury) z uhličitanu vápenatého. Mají otevřenou cévní soustavu. Vylučují nefridii. Jsou odděleného pohlaví nebo obojetníci. Vývoj je přímý nebo přes obrvenou larvu zvanou veliger. Žijí v moři, ve sladkých vodách i na souši. Živí se rostlinnou nebo živočišnou potravou. Někteří měkkýši se loví nebo sbírají jako potrava. Sem patří například hlemýžď, ústřice, slávky, sépie; chobotnice, olihně. Jiní měkkýši jsou škůdci zemědělských kultur například slimáci nebo mezihostiteli cizopasných červů, například plovatky či okružáci. Známo asi 130000 druhů. V ČR žije asi 230 druhů. Měkkýši se dělí na červovce a štítkonošce, spojované někdy ve skupinu paplžů, dále přílipkovce, plže, kelnatky, mlže a hlavonožce. OBRÁZKY↓ zdroj:GOOGLE