referáty

Dunaj (anglicky Danube, německy Donau, slovensky Dunaj, maďarsky Duna, srbsky Дунав, bulharsky Дунав, rumunsky Дунав, ukrajinsky Дунай) je druhá nejdelší řeka v Evropě po Volze, která protéká nebo tvoří státní hranici celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajina. Délka toku činí 2 857 km (s Bregem 2888 km). Rozloha povodí je 801 463 km² a zasahuje do 19 evropských států.

Průběh toku

Pramení ve Schwarzwaldu na jihozápadě Německa a ústí mohutnou deltou do Černého moře.

  Pramen Dunaje

Už staří Římané znali řeku, která z velké části tvořila severní hranici jejich impéria, pod latinským názvem Danubius. Podle legendy vyslal římský vojevůdce své vojáky hledat pramen řeky. Ti narazili na úpatí Schwarzwaldu v místech, kde dnes leží město Donaueschingen, na silný minerální pramen, který zde sice do řeky vyvěrá, ale není to její počátek. Vojákům se nechtělo prodírat černými lesy ke skutečnému prameni a označili toto místo za pramen Dunaje. Toto pojetí se vžilo a i dnes nese řeka své jméno až od města Donaueschingen, kde je dokonce zřídlo obezděné jako její symbolický pramen. Ve skutečnosti vzniká Dunaj soutokem potoků Breg a Brigach, které se rovněž setkávají na území města. Delší z nich je Breg. Jeho pramen je sice v mapách označen jen jako Bregquelle, ale informační tabulky v okolí ho nazývají Donauquelle - místní hoteliéři se pochopitelně nechtějí nechat připravit o atrakci, kterou jim nadělila sama příroda. Pramen se nachází pouhých 100 m od hlavního evropského rozvodí mezi Dunajem a Rýnem. Nadmořská výška pramene je 1078 m.

  Propadání Dunaje

Nedaleko za soutokem obou zdrojnic Brigachu a Bregu prochází Dunaj jižní částí krasového pohoří Švábská Jura, nazývané také Švábská Alba. V oblasti mezi obcí Immendingen a městem Fridigen dochází k propadání Dunaje. Dunaj zde prosakuje do podzemních jeskynních systémů a vyvěrá asi 12 kilometrů jižněji u města Aach, kde tvoří stejnojmennou řeku Aach. Řeka Aach pak ústí do Bodamského jezera. Dochází tak k paradoxu, kdy vody předurčené k odtoku do Černého moře mění svůj směr a tečou namísto toho do Severního moře.

Horní tok Dunaje

Na horním toku je Dunaj typickou horskou řekou. Protéká územím Schwarzwaldu, Švábskobavorskou pahorkatinou a zúžením mezi Alpami a Českým masívem. Úzké a hluboké říční údolí má vysoké a prudké břehy. Šířka koryta nad Ulmem dosahuje 20 až 100 m níže roste na 350 m ve Vídni. Rychlost toku se pohybuje od 1 do 2,8 m/s. Místy je koryto obehnáno napřímovacími a protipovodňovými hrázemi.

  Střední tok Dunaje

Střední tok začíná u Vídně a končí v soutěsce Železná vrata. Řeka zde protéká Středodunajskou rovinou. Říční údolí je široké 5 až 20 km a často zaplavované. Koryto je členité, rozvětvené a rychlost toku se pohybuje od 0,3 do 1,1 m/s. Místy řeka překonává oddělené hřbety a údolí vytváří průrvy (Maďarská vrata, Vyšehradský průchod, Železná vrata, Kazaně). Na těchto místech dosahuje šířka údolí 0,6 až 1,5 km, přičemž šířka toku se zužuje až na 150 m. Také se zde tok značně prohlubuje na 15 až 20 m (v soutěsce Kazaně až na 70 m) a rychlost toku se zvětšuje na 2,2 až 4,7 m/s. V důsledku regulačních prací bylo koryto napřímeno v úsecích s meandry, mnohé průtoky byly odděleny a kolem koryta byly postaveny ochranné hráze.

Dolní tok Dunaje

Na dolním toku teče jako rovinná řeka Dolnodunajskou rovinou. Zaplavované údolí je široké 7 až 20 km a řeka se v něm rozvětvuje na mnohá ramena a průtoky. Šířka toku místy dosahuje 1 až 2 km, hloubka je průměrně 5 až 7 m a rychlost toku 0,5 až 1 m/s. V deltě (rozloha 3500 km²) se řeka dělí na tři hlavní ramena (Kilijské, Sulinské, Georgievské).

  Přítoky

Dunaj přijímá více než 300 přítoků, z nichž na 34 je možná vodní doprava. Nejvýznamnější zachycuje tabulka.

Řeka	Místo soutoku s Dunajem	Strana přítoku	Délka (km)
Iller	Německo, Ulm	pravá	147
Lech	Německo, Marxheim	pravá	264
Isar	Německo, blízko Deggendorfu	pravá	286
Inn	Německo, Pasov	pravá	517
Enns	Rakousko, Mauthausen	pravá	254
Ybbs	Rakousko	pravá	130
Morava	Slovensko, Děvín	levá	358
Váh	Slovensko	levá	403
Hron	Slovensko	levá	298
Ipeľ	Slovensko	levá	232
Dráva	Chorvatsko	pravá	725
Tisa	Srbsko	levá	1026
Sáva	Srbsko, Bělehrad	pravá	990
Morava	Srbsko	pravá	493
Jiu	Rumunsko	levá	331
Iskar	Bulharsko	pravá	368
Olt	Rumunsko	levá	709
Osam	Bulharsko	pravá	314
Jantra	Bulharsko	pravá	285
Vedea	Rumunsko	levá	224
Ialomiţa	Rumunsko	levá	400
Siret	Rumunsko	levá	726
Prut	Moldavsko	levá	953

Vodní režim

Řeka má složitý vodní režim, ve kterém jsou výrazné tři fáze. Na jaře je nejvyšší vodní stav, v létě a na podzim dochází k nárazovým povodním a na konci podzimu a v zimě je vodní stav nejnižší. Hladina začíná stoupat v únoru až dubnu a na horním a středním toku se udržuje vysoká do května zatímco na dolním až do června. Celý vzestup hladiny se skládá ze dvou vln. První je způsobena táním sněhu v rovinách a druhá smíšená dešti a táním sněhu na horách. Nerovnoměrnost tání sněhu a srážek v různých částech povodí způsobují prudké kolísání hladiny. Když povodňové vlny z hlavních přítoků (Dráva, Tisa, Sáva) přijdou ve stejný čas, vytvoří se na Dunaji mohutná vlna, která může způsobit povodně. Ve druhé polovině léta hladina klesá, což je však přerušováno náhlými vzestupy při deštích. V říjnu a v listopadu deště způsobují podzimní povodně. V případě, že je teplá zima může setrvat vysoký vodní stav a vzestupy hladiny mohou být způsobeny také ledovými zátarasy, což může vést až k vylití řeky z břehů a zatopení pobřežní roviny. Když je zima studená tak má řeka nejnižší vodní stav.

Roční amplituda kolísání úrovně hladiny činí u Reni v deltě 4,5 až 5,5 m a v Budapešti 6 až 8 m. Průměrný roční průtok činí v Řezně 420 m³/s, ve Vídni 1900 m³/s a v ústí 6430 m³/s. Průměrně tak odvede za rok 203 km³ vody. Nejvyšší průtok na dolním toku je 20 000 m³/s a nejmenší 1800 m³/s. Do moře odnáší přibližně 120 Mt nánosů a rozpuštěných minerálních látek za rok. Zamrzá pouze v přiměřeně chladných zimách a to přibližně na 1,5 měsíce.

  Využití

  Doprava

Dunaj už odedávna hrál důležitou roli v dopravě mezi střední a jihovýchodní Evropou. Je jednou z nejvýznamnější vodních cest na kontinentě, ačkoliv jeho hospodářské využití brzdí relativně nízké soustředění průmyslové výroby na jeho březích (v porovnání se západoevropskými toky). Splavný je od Ulmu, resp. od Řezna pro větší lodě. Od Brăily jej mohou využívat i námořní lodě. V deltě je vodní doprava vedena Sulinským ramenem. V nákladní dopravě převažují rudné i nerudné suroviny a také šrot. Dále to jsou cement, uhlí, ropa a její produkty. Na řece se nachází více než 100 přístavů. Největší jsou Reni, Ismail, Budapešť, Linec, Bělehrad.

Energetika

Největší vodní elektrárna na řece je vybudována v soutěsce Železná vrata na hranicích Rumunska a Srbska. Další velká (Gabčíkovo) byla vybudována na Slovensku. V Rakousku bylo vybudováno několik vodních elektráren. Z přítoků jsou nejvíce využívány Váh, Dráva, Tisa, Iskar, Argeş.

Ostatní

Voda z řeky se využívá na zavlažování suchých oblastí zvláště v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Srbsku. Také se využívá na zásobování měst a průmyslových center vodou.

Průměrný výlov ryb představuje 550 až 650 tisíc tun, z čehož převážná část připadá na dolní tok. V deltě roste na ploše 3000 km² skřípinec jezerní, který se využívá na výrobu celulózy.

Státy, kterými Dunaj protéká

Dunaj protéká deseti státy.

• Německo (země Bádensko-Württembersko, Bavorsko)
• Rakousko (země Horní Rakousy, Dolní Rakousy, Vídeň)
• Slovensko (Bratislavský, Trnavský, Nitranský kraj)
• Maďarsko (župy Győr-Moson-Sopron, Komárom-Esztergom, Pest, Bács-Kiskun)
• Chorvatsko (Osijecko-baranjská, Vukovarsko-sremská župa)
• Srbsko (autonomní oblast Vojvodina)
• Rumunsko (župy Caraş-Severin, Mehedinţi, Dolj, Olt, Teleorman, Giurgiu, Călăraşi, Ialomiţa, Constanţa, Brăila, Galaţi, Tulcea)
• Bulharsko (Vidinská, Montanská, Vračanská, Plevenská, Velikotarnovská, Rusenská, Silisterská oblast)
• Moldavsko
• Ukrajina (Oděská oblast)

Čtyři z nich mají přístup jen k jednomu břehu řeky – jsou to Chorvatsko, Bulharsko, Moldavsko a Ukrajina. 37% délky toku ( 1 070,9 km ) tvoří zároveň státní hranice Německo/Rakousko, Slovensko/Maďarsko, Chorvatsko/Srbsko, Srbsko/Rumunsko, Rumunsko/Bulharsko, Rumunsko/Moldavsko a Rumunsko/Ukrajina.

↑trasa Dunaje↑