referáty

Helsinky (finsky Helsinki, švédsky Helsingfors) jsou hlavním a největším městem Finska. Jsou zároveň jeho největším přístavem. Byly založeny roku 1550. Jejich centrum leží na malém poloostrovu na břehu Finského zálivu, ale patří k nim ještě poměrně velké území směrem na východ. Rozkládají se na 686 km² a mají asi 560 000 obyvatel. V jejich blízkosti se nacházejí tři další města, Espoo, Vantaa a Kauniainen, se kterými tvoří hustě propojené souměstí Velké Helsinky s celkovou populací přes 1 200 000 lidí.

Historie Helsinek

  16. a 17. století

V 16. století bylo Finsko součástí Švédského království. Král Gustav I. Vasa založil Helsinky, aby konkurovaly hanzovnímu městu Tallinnu, které leží na protější straně Finského zálivu. Za datum jejich založení se pokládá 12. červen 1550, kdy král nakázal měšťanům z okolních měst, aby se do nového města přestěhovali. Původně Helsinky ležely o několik kilometrů severovýchodněji u ústí řeky Vantaa. Místo ale nebylo zvoleno vhodně, okolí bylo plné bažin a nebylo ani možno vybudovat velký přístav. Proto bylo roku 1640 rozhodnuto, že se město přesune na jeho nynější místo.

  18. století  

Když byl roku 1703 založen Petrohrad, ruský vliv byl stále citelnější. Rusko-švédské soupeření vyvrcholilo v 18. století, když bylo město v letech 1713- 1721 a 1741-1743 obsazeno ruským vojskem. V roce 1748 se na obranu města začala na ostrůvcích před přístavem stavět velká námořní pevnost Suomenlinna (švédsky Sveaborg). V té době se jí přezdívalo „Gibraltar severu“. Dnes je Suomenlinna oblíbeným výletním místem a největším turistickým lákadlem Helsinek.

19. století

Po válce zničené město bylo značně přestavěno. Centrum získalo empírový styl. Nejmonumentálnější stavbou z té doby je evangelická katedrála dokončená v roce 1852. V druhé polovině 19. století Helsinky rychle rostly a staly se administrativním centrem a nejprůmyslovějším městem v zemi. Počet jejich obyvatel dosáhl 100 000.

V roce 1862 byly Helsinky spojeny železnicí s Hämeenlinnou a v roce 1870 také s Petrohradem. Nové stavby vznikají pod vlivem evropské kultury a industrialismu.

Vzniká novorenesanční okolí tříd Esplanadi a Mannerheimintie. Nad přístavem je roku 1868 postaven největší pravoslavný kostel v západní Evropě - chrám Zesnutí Panny Marie (rusky: Успенский собор, finsky: Uspenskin katedraali ).

[editovat] 20. století

Po té co díky zeslabenému Rusku a jeho občanským válkám Finsko získalo v roce 1917 samostatnost, Helsinky se dále rozvíjely. Architektura byla ovlivněna především klasicismem a funkcionalismem. V roce 1938 byl dokončen Olympijský stadion, ale letní olympijské hry, které se zde měly konat roku 1940, byly odloženy kvůli válce. Během Zimní a Pokračovací války byly Helsinky bombardovány, ale přežily bez větších škod.

Rozvoj města se po 2. světové válce ještě zrychlil. Helsinky se dočkaly své Olympiády v roce 1952. Kvůli rozsáhlé imigraci se vybudovala nová předměstí. V druhé polovině 20. století bylo postaveno velké kongresové centrum Finlandia (finsky: Finlandia-talo), které navrhl architekt Alvar Aalto (dokončené v roce 1971), nová budova Opery (1993), Muzeum moderního umění (1998). Za zmínku též stojí zcela ojedinělý skalní kostel Temppeliaukio (1969).

  Geografie a demografie

Celková plocha, která patří městu Helsinky, je 686 km², z čehož ale 500 km² je vodní plocha, hlavně moře. Délka pobřeží je téměř 100 km. K městu náleží také 315 ostrovů a ostrůvků.

Průměrná roční teplota ve městě je 5,6 °C, v červenci 17 °C a v nejstudenějším měsíci únoru -5 °C. Jezera a moře v okolí Helsinek pravidelně v zimě zamrzají. Ročně v Helsinkách spadne asi 660 mm srážek, z čehož v létě (červenec - srpen) 190 mm a v zimě (prosinec - únor) 140 mm. Vítr zde nejčastěji vane z jihu. V červenci zde v průměru Slunce svítí přes 270 hodin, ale v prosinci jen 27 hodin.

V Helsinkách žije asi 560 000 lidí. Podíl žen je 53,4 % a mužů 46,6 %. Finsky mluví 87,4 %, švédsky 6,3 % a jiným jazykem také 6,3 % populace. V produktivním věku je 396 000 obyvatel (71 %), dětí pak 88 000 (16 %). Průměrná předpokládaná délka života je 73 let pro muže a 80 let pro ženy. V roce 2002 se v Helsinkách narodilo 6 065 dětí (v souměstí 15 010), zemřelo 5 176 (8814), přistěhovalo se 32 064 (35 507) a odstěhovalo 32 940 (31 310) lidí. V Helsinkách je asi 300 000 domácností. V 78 % domácnostech žije jen jeden nebo dva lidé. 46 % domácností si byt pronajímá. Na jednoho obyvatele v průměru připadá 33 m² bytu. Průměrný měsíční nájem dvoupokojového bytu je 520 €. Při koupi staršího bytu stojí m² 2 260 €.

V helsinských nemocnicích je téměř 2500 lůžek. Denně přijde na pohotovosti asi 300 lidí, 1 100 lidí jde k zubaři, 41 k psychiatrovi a dalších 60 lidí s psychiatrem konzultuje nějaký problém. Ve městě žije 1 600 mentálně postižených lidí.

Nezaměstnanost dosahuje asi 6 %. Ve službách je asi 85 % pracovních míst.

Administrativa

Město náleží do kraje Jižní Finsko a provincie Uusimaa. Helsinky jsou jako hlavní město Finska sídlem mnoha finských institucí včetně Parlamentu.

Helsinská Městská rada má 85 členů. Poslední volby se konaly v roce 2004.

Zastoupení stran v Městské radě
Strana národní koalice	25
Sociální demokracie	21
Zelená liga	17
Levá aliance	8
Švédská lidová strana	6
Strana středu	4
Křesťanská demokracie	2
Opravdoví Finové	1
Komunisté	1

  Školství

V Helsinkách je osm univerzit se 63 000 studenty. Dvě největší jsou Helsinská univerzita [1] a Helsinská technická univerzita [2] v Espoo.

V Helsinkách chodí do školy 66 000 dětí.

50 % předškolních dětí chodí do školky. Ve městě je zhruba 70 dětských hřišť.

  Doprava

Helsinky mají jednu rozvětvenou linku metra se šestnácti stanicemi, z nichž osm je povrchových. Město protkávají koleje patnácti tramvajových linek. Zbytek veřejné dopravy zajišťují autobusy (100 linek) a částečně také přívozy. V rámci souměstí jezdí také rychlé meziměstské vlaky.

Letecká doprava využívá dvě letiště – Malmi a moderní Vantaa s dvěma terminály, sloužící ročně více než 13 milionům pasažérů. Přímé letecké linky spojují Helsinky nejen s celou Evropou, ale také s USA a východní Asií.

Několik přístavních terminálů zajišťuje odbavení cestujících do a ze Stockholmu a Tallinnu. Cesta rychlým člunem do Tallinnu trvá asi hodinu a půl, velkým trajektem asi tři hodiny, do Stockholmu velké trajekty plují asi dvanáct hodin.

Cestující do Tallinnu mohou také využít pravidelnou vrtulníkovou linku. Cesta trvá pouhých 18 minut.

Spojení se zbytkem Finska je zajištěno sítí dálkových autobusů a rychlých vlaků. Vlakem Pendolino trvá cesta do Tampere asi hodinu a půl, cesta do Turku zabere o dvacet minut více. Denně jsou z helsinského nádraží vypravovány dva rychlíky do Petrohradu. Nočním rychlíkem - Santa Claus expresem je možno také dojet až do Rovaniemi na severním polárním kruhu. Jeden z terminálů letiště ve Vantaa je vyhrazen domácím letům.

Do budoucna se uvažuje o podmořském tunelu spojující Helsinky s Estonskem. Tato stavba ale bude velmi náročná.

Kultura

Město je turistickým centrem a většinou prvním místem, na kterém se ve Finsku zastaví turisté z ciziny. Jádro centra města bylo vybudováno v empírovém a většina ostatních starších buduv bylo postaveno v neorenesančním a a neoklasicistním slohu. Architekturu dnešních Helsinek značně ovlivňuje funkcionalismus a moderní umění.

Nejznámější turistickou atrakcí a oblíbeným místem na procházky je bývalá námořní pevnost Suomenlinna, která je zapsána na Seznam kulturního dědictví UNESCO. Není problém se na opevněné ostrovy dostat z centra rychlým trajektem.

Ve městě je mnoho zajímavých kostelů. Nejznámější je mohutná bílá evangelická katedrála na náměstí Senaatintori. Pravoslavná církev nedaleko od ní postavila velký červený chrám Zesnutí Panny Marie. V 60. letech 20. století byl vybudován ve skalním masivu nedaleko finského parlamentu udivující kostel Temppeliaukio s excelentní akustikou.

Na ostrově Korkeasaari je zoo. Z centra na něj vozí turisty také malý trajekt. Na druhé straně města je ostrov Seurasaari, na kterém najdete skanzen. Nejpopulárnější park je Kaivopuisto a velmi oblíbená je v létě i pláž Hietaniemi nedaleko od centra.

Nuuksio je nejbližší národní park plný jezer, skal, bažin a lesů, do kterého se přírodychtivý turista snadno dostane z centra městskou hromadnou dopravou.

Ve městě je i velký zábavní park Linnanmäki s několika horskými dráhami.

Pro technicky zaměřené návštěvníky je v Helsinkách připravena Heureka, vědecké zábavní centrum s mnoha výstavami a IMAX kinem.

V Helsinkách je přes 80 muzeí a galerií. Najdeme zde jak Národní muzeum, tak Národní galerii. Zkrátka nepřijdou ani milovníci divadla, opery a hudby. V Helsinkách je Národní opera s novou budovou ze začátku 90. let.

Určitě velkým zážitkem je i návštěva tradičního trhu na náměstí Kauppatori ve starém přístavu a nedalekou starou tržnici. Ze starého přístavu vyjíždějí jak trajekty na Korkeasaari a Suomenlinnu, tak i další okružní vyhlídkové lodě.

Čechy jistě potěší, že v Helsinkách je řada českých hospod s poetickými názvy jako Hádanka či Milenka. Najdete zde také nostalgicky pojmenovaný bar Zetor.

Na Tržním náměstí se nachází socha Havis Amanda.

Během května 2007 budou Helsinky pořádat Velkou cenu Eurovize.

Další drobné informace

• Počet druhů cévnatých rostlin: 1064
• Počet druhů hnízdících ptáků: 164
• Symbolická rostlina města: javor
• Symbolické zvíře města: veverka
• Exhalace v roce 2002 v tunách: SO₂ 3 762, NO_x 10 211, prach 525, CO 14 367, CO₂ 4 816 000.
• Roční spotřeba vody na obyvatele a den v roce 2002: 255 l.
• Roční odpad na obyvatele: 0,7 tuny.